Jsou dřevostavby budoucností českého stavebnictví?

Výstavba dřevěných budov představuje řešení, jak zmírnit ekologické dopady stavebního průmyslu. V řadě zahraničních zemí je výstavba veřejných a průmyslových dřevostaveb již výrazně rozvinutá, v Česku zatím zůstáváme především u výstavby rodinných domů.

Přínosy dřeva coby stavebního materiálu jsou významné. Především Evropa s dřevostavbami čím dál více počítá jako s jednou z cest, jak dostát naplnění závazků Pařížské dohody, a snížit tak uhlíkovou stopu.

Trend dřevostaveb v České republice sice sílí, stále ale zůstává spíše u rodinných domů. Podle dat Asociace dodavatelů montovaných domů bylo v ČR v roce 2022 postaveno celkem 2642 dřevostaveb rodinných domů, ze dřeva tak byl konstruován každý sedmý nově postavený dům. V segmentu veřejných budov však rozvoj výstavby ze dřeva významně limituje česká legislativa. Podle aktuálně platných požárních předpisů nesmějí dřevostavby přesáhnout výšku čtyř nadzemních pater, respektive 12 metrů.

Podle řady odborníků je tento předpis v současné době zastaralý. Konstrukce dřevostaveb nebo použité postupy a materiály se neustále vyvíjejí, a jak dokazuje zahraniční praxe, ze dřeva mohou být bezpečně postaveny i budovy do výšky desítek metrů.

Dřevaři vstupují do roku 2024 s optimismem

Legislativa by se podle předpovědí měla už brzy změnit. Developeři proto plánují s ohledem na ekonomickou výnosnost stavět vysoké bytové domy. Rezidenční projekty využívající jako primární stavební materiál dřevo se u nás sice stále objevují spíše sporadicky, ale na trhu už můžeme vidět první zajímavé projekty a jejich počet bude dále narůstat. Časem by se tak u nás proto mohly vyskytovat až osmdesát metrů vysoké dřevostavby.

Dřevaři by také uvítali takzvanou statečnou zelenou banku. Ta by klienty bonifikovala, když se rozhodnou pro dřevostavbu, a poskytla jim výrazně menší úrok s opravdovou, konkrétní a matematicky vyčíslitelnou hodnotou.